Jak jsem psala, nejdriv jsem byla trochu vydesena. Prilis deti, prilis lidi celkove, pri obede v jidelne ve skole se najednou zacali modlit, coz jsem vubec neocekavala, protoze se tady vlastne zadni studenti pred jidle nemodli, takze me to prekvapilo, protoze jsme na dulezitost nabozenstvi v Americe vlastne uplne zapomnela. Tara se me taky hned zeptala, jestli jsem verici… Zacala jsem to tak nejak vysvetlovat a pak Orlando zvedl hlavu a poprve promluvil. Na tema, jak miluje fyziku, ale ze cim vic ji studuje, tim vic musi sklonit hlavu pred necim vyssim nez jsou principy prirody nebo fraktaly, pred necim nevysvetlitelnym. A tehdy jsem byla nejvic stastna na tehle skole…
